Poradna s as. MUDr. Madunickým

mudr-jaroslav-madunicky

Vedoucí lékař Refrakčního a laserového centra 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Oční kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha.

Vedoucím lékařem Refrakčního a laserového centra Oční kliniky 1.Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Praha je od roku 2004. Na oční klinice pracuje od roku 1985. Refraktologii se věnuje více jak 20 let. Od roku 1995 provádí laserové refrakční výkony. V roce 2000 provedl jako první v České republice laserovou korekci metodou LASEK (Laser Epithelial Keratomileusis). Jako první v Evropě v roce 2009 provedl implantaci rohovkových segmentů pomocí femtosekundového laseru IntraLase iFS 150, používanou při keratokonu. Se svými spolupracovníky provedli škálu operačních výkonů. Technickým vybavením patří refrakční a laserové centrum k evropské i světové špičce. V roce 1992 působil jako lékař v mírové misi v Iráku, kde mu bylo za jeho práci uděleno vyznamenání. Absolvoval stáže na prestižních očních klinikách, mimo jiné ve Velké Británii, Belgii či Španělsku. Přednáší oftalmologii – refrakci studentům 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha. Přednáší oftalmologii studentům 1. LFUK Praha. Od roku 2013 je členem lékařského konzilia prezidenta České republiky.

Položit dotaz
Vyberte kategorii
  • Zobrazit
  • Odpověď
  • Hlasovat
 HRTII x OCT
ANSWEREDAnonymní napsal/a 14.2.2017    Kategorie dotazu:
422 viděno
1 odpověď
0 hlasů
 operace Lasik
ANSWEREDAnonymní napsal/a 26.1.2017    Kategorie dotazu:
453 viděno
1 odpověď
0 hlasů
 Astigmatismus
ANSWEREDAnonymní napsal/a 25.1.2017    Kategorie dotazu:
407 viděno
1 odpověď
0 hlasů
 fakické čočky
ANSWEREDAnonymní napsal/a 12.1.2017    Kategorie dotazu:
458 viděno
1 odpověď
0 hlasů
 vitrektomie
ANSWEREDAnonymní napsal/a 12.1.2017    Kategorie dotazu:
430 viděno
1 odpověď
0 hlasů
 kruhy pod očima
ANSWEREDAnonymní napsal/a 20.12.2016    Kategorie dotazu:
463 viděno
1 odpověď
0 hlasů

Oční onemocnění a vady

1. Myopie (krátkozrakost)

Při této vadě se rovnoběžné paprsky přicházející z nekonečna protínají před sítnicí, vzniká neostrý obraz, který musíme korigovat rozptylkami (minusové dioptrie). Příčina vzniku krátkozrakosti není jasná. Mluví se především o dědičném vlivu, na jejím vzniku se však mohou podílet i civilizační faktory. Nezanedbatelné nejsou ani vlivy rasové (vyšší výskyt u Asiatů). V naší populaci je asi 5% myopů.

Klasifikace myopie

Myopia axialis
Zde je axiální délka oka větší. Při zvětšení předozadní délky o 1 mm se korekce zvětší přibližně o -3.0 dioptrie.

Myopia transitoria
Při tomto typu krátkozrakosti je délka oka normální, avšak je větší lomivost očních optických prostředí. Objevuje se často při vzniku šedého zákalu nebo při rohovkových zákalech.

Rozdělení podle korekční hodnoty vady

Podle počtu dioptrií krátkozrakost dělíme na:

  • lehkou (myopia simplex): do -3.0 dioptrií
  • střední (myopia modica): od -3.25 do -6.0 dioptrií
  • těžkou (myopia gravis): nad -6.0 dioptrií

Rozdělení podle progrese vady
Z hlediska stability můžeme krátkozrakost rozdělit na stacionární (nehoršící se) nebo progresivní. Při progresivní myopii dochází ke zhoršování až o několik dioptrií ročně a krátkozrakost může dosahovat až enormních hodnot.

Nebezpečí progresivní těžké krátkozrakosti tkví v tom, že sklivec a sítnice nesledují zvětšování oka. Sítnice se v periferii napíná, dochází k poruše její výživy na kapilární úrovni a vznikají periferní degenerace. Ty hrozí vznikem sítnicových trhlin či děr s následným odchlípením sítnice. Porucha výživy v centrální krajině vede ke vzniku makulárních degenerací (vitium maculae luteae myopicum), které výrazně zhoršují centrální zrakovou ostrost. Zkapalnění a degenerace a sklivce vedou ke vzniku sklivcových zákalů (příznak létajících mušek). Skléra je tenčí a když se na zadním pólu vyklene, vzniká zadní stafylom (vyklenutí)

Korekce myopie
Krátkozraký pacient vidí hůře do dálky, dobře do blízka a koriguje se rozptylnými čočkami  Myopům doporučujeme permanentní nošení korekce včetně práce do blízka z důvodu tréningu ciliárního svalu při akomodaci. S rostoucím věkem můžeme při práci na kratší vzdálenost korekci kompromisně zeslabit.

2. Hypermetropie

Axiální délka oka je u této vady kratší. Rovnoběžné paprsky přicházející z nekonečna se protínají za sítnicí a vzniká neostrý obraz, který korigujeme spojnými (plusovými) čočkami. Lehký stupeň hypermetropie je častým a fyziologickým jevem u dětí před pubertou. Říkáme jí školní dalekozrakost. Bez akomodace vidí dalekozraký pacient špatně do dálky i blízka. Zda subjektivně tuto vadu vnímá nebo ne, závisí na akomodační schopnosti lidské čočky, na věku a na stupni dalekozrakosti. Korekční pomůckou korigujeme manifestní hypermetropii, zbytek vady odstraňuje akomodace (latentní hypermetropie). Součet obou těchto složek se nazývá totální dalekozrakost

Korekce hypermetropie
Hypermetropie se koriguje plusovými dioptriemi.

3. Astigmatismus

Tato refrakční vada je charakterizovaná různou optickou mohutností optického systému oka v různých meridiánech. Více jak v 90% se týká rohovky, může být však i čočkového původu. I za fyziologických podmínek má rohovka v horizontále menší optickou mohutnost než ve vertikále. Astigmatismus vrozený má větší dioptrické hodnoty, získaný (úrazy rohovky nebo čočky, záněty) je typický nepravidelným zakřivením.

Pravidelný astigmatismus
Osy s největší a nejmenší lomivostí jsou na sebe kolmé.

Nepravidelný astigmatismus
Kromě úrazů je nepravidelný astigmatismus typický pro keratokonus, který řadíme k ektatickým chorobám rohovky. Jde o degenerativní změny všech pěti vrstev rohovky a postiženého silně obtěžuje problémy s kvalitní korekcí až její nemožností vůbec, neboť osy s nejmenším a největším zakřivením nesvírají úhel 90 stupňů.

4. Keratokonus

Co je keratokonus?

Slovo je složeno z řeckého: kerato, t.j. rohovka (cornea), a konos, t.j. kužel, zkosení. Keratoconus je onemocnění rohovky, při kterém se její obvyklý tvar kulového vrchlíku v určité oblasti kuželovitě vyklene, což poškodí vidění. Progrese onemocnění závisí na věku pacienta a délce trvání. Čím dřívější je začátek, tím rychlejší je vývoj onemocnění. Keratokonus postihuje obě oči, většinou asymetricky.

Keratokonus je dědičné onemocnění a někdy přeskakuje generace. Začíná obvykle v pubertě a má spojitost s fenoménem alergie. Mnutí očí může způsobit urychlení vývoje onemocnění. Častější u mužského pohlaví.

Jak se léčí keratokonus?

  • Brýlemi
  • Tvrdými kontaktními čočkami
  • Corneal cross linking (CXL) Intrakorneální implantát
  • Transplantace rohovky

S vývojem keratokonu se zeslabuje a vyklenuje rohovka a tím způsobí nepravidelný astigmatismus.

Cílem operace CXL je zvýšení počtu vazeb mezi vlákny rohovky, což způsobí zpevnění rohovky a stabilizaci vady. Zákrok tedy zabraňuje progresi keratokonu a snižuje riziko pozdější transplantace rohovky.

Co je ICRS ?
ICRS je protéza složená ze dvou polokruhových segmentů o různé tloušťky. Jsou vyrobeny z Akrylátu, který se používá k výrobě umělých nitroočních čoček. ICRS je moderní a bezpečná léčba keratokonu. ICRS se implantují pomocí femtosekundového laseru.

5. Presbyopie

Akomodační šíře s věkem klesá v důsledku snižující se elasticity lidské čočky. K pohledu do blízka je možno dlouhodobě využívat pouze ¾ hodnot akomodační šíře, jinak dochází k tzv. astenopickým obtížím. Z toho vyplývají hodnoty, které předepisujeme emetropům se stoupajícím věkem na čtení:

  • v 45ti letech +1.0 dpt.
  • v 48mi letec +1.5 dpt
  • v 52ou letech +2.0 dpt
  • v 56ti letech +2.5 dpt
  • v 60ti letech +3.0 dpt.

Dalekozrakým pacientům výše uvedené hodnoty k dálkové korekci přičítáme, krátkozrakým je odečítáme.

6. Glaukom

Zelený zákal (glaukom) je onemocnění, při kterém dochází k degeneraci a odumírání zrakového nervu. Onemocnění je spojováno se zvýšeným nitroočním tlakem, který poškozuje zrakový nerv a může dojít až ke ztrátě zraku.

Rizikové faktory
Věk, dědičnost, vysoký nitrooční tlak, rasa, poruchy krevního oběhu, poranění oka

Příčina zeleného zákalu
Hlavní příčinou zeleného zákalu a degenerace zrakového nervu je zvýšený nitrooční tlak. Pokud se v oku nahromadí příliš velké množství nitrooční tekutiny, která nemůže odtékat, začne tato tekutina tlačit na oční nerv. Zvýšený nitrooční tlak totiž nepůsobí žádnou bolest ani jiné obtíže. Pokud není člověk vyšetřen lékařem, může si svého onemocnění všimnout až ve chvíli, kdy již přichází o zrak. Při glaukomu často dochází k výpadkům zorného pole. Po 45 roku je vhodné navštěvovat očního lékaře každé dva roky.

Akutní glaukomový záchvat
Při akutním záchvatu je nutné vyhledat ihned lékařkou pomoc. Pacient pociťuje mlhavé vidění nebo úplnou ztrátu zraku, nevolnost, zvracení, zarudlé víčka a krutou bolest oka.

Léčba glaukomu

  • Oční kapky – které snižují nitrooční tlak v oku
  • Laserová operace

7. Katarakta

Katarakta neboli šedý zákal je onemocnění oka, kdy dochází k zakalení čočky a tím způsobenou neprůhlednost a postupný pokles zrakové ostrosti. Čočka má schopnost zaostřovat (akomodovat), umožňuje nám tak sledovat jak blízké, tak i vzdálené předměty. Slouží také jako přirozená ochrana před UV zářením. Při šedém zákalu dochází ke zhoršení vidění, kdy postižený vidí zamlženě. Dochází k chemickým změnám bílkovin, které tvoří čočku, kdy se jinak průhledná tkáň čočky začne zneprůhledňovat – „kalit“, což se navenek jeví jako zbělání či zešednutí prostoru zornice. Dalšími příznaky bývá nepříjemné oslňování a zvýšená citlivost na světlo. Může narůstat krátkozrakost, klesá schopnost ostrého vidění, dochází k postupnému omezování zorného pole. Při pohledu postiženým okem se mohou předměty zdát i zdvojené.

Příčiny
Onemocnění má více příčin (tzv. multifaktoriální onemocnění). Nejčastější příčinou bývá stárnutí (tzv. senilní katarakta) – většina operovaných šedých zákalů. Již ve věku nad 65 let je znát určitý stupeň zkalení čočky až u 50 % obyvatel a nad 75 let šedým zákalem trpí až 70 % obyvatel. Častěji bývají postiženy ženy. Příčinou vzniku také bývá metabolické, systémové nebo oční onemocnění, např. cukrovka, zarděnky, toxoplazmóza, oční úraz, zánět duhovky, glaukom (zelený zákal) apod. Může také vzniknout jako pooperační komplikace např. po odchlípení sítnice. Zvláštní skupinou jsou vrozené katarakty.

Léčba
Léčba je operativní, nahrazení zakalené čočky tenkou umělou čočkou – nahrazuje dioptrickou sílu původní čočky a umožňuje tak ostré vidění po operaci i bez brýlí. Po dvou letech od operace může dojít k opětovnému zamlžení vidění, které je následkem vazivových změn zadní kapsy čočky. Problém se řeší dodatečně velice krátkou ambulantní laserovou operací.

Prevence
Vhodná ochrana očí především před UV zářením a vyváženou stravou bohatou na antioxidanty (zpomalují stárnutí tkaní) – především vitamin A, C a E, které chrání čočku před působením volných radikálů.

8. Věkem podmíněná makulární degenerace

Jedná se o nezánětlivé, nebolestivé pomalu se zhoršující onemocnění centrální části sítnice. Vznik je dáván do souvislosti se stářím, kornatěním tepen – nedostatečný přívod živin a tím i ovlivněna funkce sítnice.

Dvě formy VPMD
Věkem podmíněná makulární degenerace se vyskytuje ve dvou formách: suché (atrofické) a vlhké (exsudativní) podobě. Suchá forma má vyšší výskyt zhruba 85 – 90% případů, vlhká forma je však nebezpečnější – v 90% případů hrozí až závažná ztráta zraku. Při suché atrofické formě dochází ke ztenčování centrální oblasti sítnice, tvoří se cysty (drůzy). Doporučuje se obohatit stravu o vitamíny E, A, zinek a antioxidanty. U vlhké exudativní formy se vyskytuje neobvyklý růst cév pod centrální krajinou sítnice. Dochází k prosakování tekutiny (krevní plazmy) z níže položených vrstev přes stěny cév (léčba např. Visudinem, radioterapie).

Příznaky VPMD
Věkem podmíněná makulární degenerace postihuje především lidi starší padesáti let, častěji ženy než muže, a je nejčastější příčinou slepoty u starších lidí. Zpočátku se může projevovat zhoršením zraku při soumraku a za tmy, vidíte jakoby mírně zamlženě, barvy nejsou tak jasné jako dřív. Prvními subjektivně pozorovatelnými příznaky VPMD jsou zamlžený pohled, šedavá místa v centrální oblasti vidění, neobvykle rozostřený obraz nebo rozvlněné, zprohýbané linie a písmena. Postižení ztrácejí schopnost číst. Pokročilejší stádia nemoci se již projevují zřetelněji a poškození centra sítnice je výraznější a také nevratné. Porucha zraku se pak projevuje podle druhu VPMD. Suchá forma VPMD se projevuje neschopností ostře vidět ve středu obrazu, v periferii je vidění zachováno. V pokročilé fázi nemoci vidíte v centru pohledu šedou nebo černou skvrnu. U vlhké formy VPMD v časném stádiu nemoci můžete vidět věci zdeformovaně. Písmenka nebo rovné linie se Vám mohou zdát zvlněné, zprohýbané. Tato forma VPMD postupuje rychleji. Nutné včasné lékařské vyšetření.

Rizikové faktory: genetika – výskyt v rodině, pohlaví – ženy, věk, barva duhovky – tmavé duhovky lépe chrání sítnici před světlem, UV záření – ochrana očí slunečními brýlemi, kouření, obezita, aj.